Lístky na Bártu jsem sehnal docela haluzově. Nejdříve nebyly (bylo prý totaly vyprodáno) a pak se nějak povedlo, že je matka splašila (prý někdo odřekl), každopádně se mi povedlo tam dostat. Začátek byl, jako téměř vždy, stanoven na 20:00. Před Parník jsme dokvačili (totiž já, má žena a má matka <pozor: nejedná se o tutéž osobu, byli jsme celkem 3 🙂 >) kolem 1/4 na osm. Ze začátku to vypadalo, že budeme celou dobu stát, fronta byla docela dost dlouhá, ale nakonec to dopadlo lépe. Nějak jsme se dotlačili dovnitř a urvali místa. Docela dost dobrá, bylo dobře vidět a k baru jsem nemusel přes tisíc sedících lidí, takže OK.Vystál jsem si frontu na pivo a pak už vše mohlo začít, bylo tak 3/4 na osm, ale jako vždy se nazačalo přesně. Brzo mi „chleba“ došel. Stání ve frontě sice není můj koníček, ale když jde o pivo… Během mého vystávání u baru, poteměly světla a rozjela se jakási smyčka z CD. Málem jsem začal nadávat, že nestihnu začátek, naštěstí to trvalo dost dlouho na to, abych stihl dojít ke svému místu (ještě malá poznámka: mé pivo bylo poslední z té bečky, takže ti za mnou museli čekat 🙂 ).

Asi po dalších 5 minutách, co jsem se vrátil od baru, naběhli muzikanti na podium a začali hrát (konečně, něco přes 1/2 hod. zpoždění). Odehráli značnou část z desky Illustratophere + dalších pár písniček, vystoupení trvalo cca 2 hodiny. Perfektní byla sóla klávesáka a basáka, kde oba ve své vlastní desetiminutovce improvizovali. Zahrané a zazpívané to bylo perfektně, ale zdálo se mi, že část kapely byla pod vlivem nějaké nedovolené látky (možná měli jen dobrou náladu).

Měl jsem jenom pocit, že minulý koncert, na kterém jsem byl, na stejném místě jen o několik měsíců dříve, byl trochu lepší. Ale to je jen dojem.