Dějiny národního hospodářství VII

VŠB-EkF - logo
Otázky z Tezí k přednáškám předmětu dějiny národního hopodářství 7. část.
Verze PDF.

VII. Budování základů socialismu 1948-1962

Obsah 7. části

1. První pětiletka 1949-1953

  • Proč byl od 1.1.1949 zaveden dvojí trh?
    Byl zaveden vedle lístkového systému zásobování nový volný trh se značně vyššími cenami. Zavedení dvojího trhu mělo přispět k likvidaci černého obchodu a zmírnit omezenou nabídku zboží na trhu. Spolu s tím byla rozvinuta myšlenka třídního zásobování.
  • Jaký dopad mělo zavedení dvojího trhu na drobné živnostníky?
    Drobní živnostníci byly odkázáni pouze na volný trh, kde ale byly značně vyšší ceny, za které byly nucení nakupovat.
  • Co se mělo stát základem programu výstavby socialismu v ČSR?
    Základem pro výstavbu socialismu se měl stát 1. pětiletý plán (1949 – 1953)
  • Který politický orgán určoval v letech 1948 – 1950 hospodářskou politiku ČSR?
    Vedení KSČ
  • Kdy byla přijata tzv. Generální linie výstavby socialismu v ČSR?
    v říjnu 1948
  • Co bylo hlavním úkolem 1. pětiletky?
    Byla to strukturální přestavba hospodářství, která posilovala postavení těžkého průmyslu a v zemědělství znamenala posun k živočišné výrobě. Dále měla za úkol industrializovat Slovensko

    2. Zvýšení úkolů 1. pětiletého plánu

  • Pro které období byla 1. pětiletka plánována?
    1949-1953
  • Co byla rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)?
    Jejím cílem bylo sjednotit síly sovětského bloku proti tlaku kapitalistických zemí a směřovat k ekonomické nezávislosti na nich. Byly uzavírány dvoustranné obchodní smlouvy se SSSR a poté až ostatními členskými zeměmi. Technická dokumentace, patenty, a výchova odborníků se poskytovala bezplatně.
  • Jaké důsledky mělo zapojení ČSR do RVHP?
    Přestalo se obchodovat se západními zeměmi
  • Jaký byl hlavní úkol RVHP?
    Hospodářská pomoc.
  • Charakterizuj základní znaky kultu osobnosti.
    Centralizace moci, politický izolacionismus a hledání nepřátel ve vlastních řadách.
  • Jaký vliv měla studená válka na čsl. Ekonomiku?
    Vynutila si změnu pětiletky v roce 1951, protože SSSR neustále zvyšoval požadavky na dovoz.
  • Proč byly zvýšeny úkoly 1. pětiletky?
    Kvůli stále se zvyšujícím požadavkům na dovoz ze strany SSSR
  • Jmenuj některou z obětí politických procesů počátku 50. let v ČSR
    L.Frejka, J. Frank, R. Margolius, O. Fischl
  • Jaká byla úloha dělnických kádrů?
    Nastupovali do vedoucích hospodářských funkcí, po absolvování dělnických přípravek a stáží v SSSR
  • Co měli za úkol sovětští poradci?
    Jejich názory a návrhy byly přijímány jako závazné směrnice a usnesení.

    3. Koncepce hospodářství

  • Charakterizujte systém chozarsčotu
    Byla to soustava účetní a statistické evidence.
  • Jaké rysy mělo centrální plánování a řízení hospodářství?
    • 1)soustředění plánovací činnosti do centrálních orgánů
    • 2)přesun těžiště řízení na komplexně vypracovaný státní plán
    • 3)uplatňování podnikového chozrasčotu
    • 4)omezení hospodářské samostatnosti podniků
    • 5)podrobný plán materiálně technického zásobování
    • 6)financování provozních výdajů Státní bankou. Zámožnější rolníci.
      Investiční prostředky se poskytovaly nezávisle na hospodářských výsledcích podniku
    • 7)existence pevných cen
    • 8)zákaz maloobchodního prodeje.
  • Ve kterých letech probíhala v Československu likvidace živnostenského podnikání?
    Nejvíce v letech 1950-1952
  • Jakými formami bylo ČSR likvidováno soukromé podnikání?
    Soukromníci byli vyřazeni z vázaného trhu, veškeré zboží museli nakupovat na volném trhu za vysoké částky byli zatíženi velkými daněmi. Sílil i politický tlak, byli často kontrolování a za přestupky jim hrozily vysoké pokuty, dále byly vydíráni, např. Děti nemohly vystudovat atp.

    4. Kolektivizace zemědělství

  • Co to byla kolektivizace?
    Bylo to přeměnění soukromého zemědělského hospodaření na kolektivní. Centralizace zemědělské výroby.
  • Jaký dopad měl zákon o JZD z r. 1949 na vývoj čs. Zemědělství?
    Za následek měl likvidaci soukromého podnikání v zemědělství. Spousta zemědělců odešla pracovat do průmyslu, zemědělská družstva stagnovala.
  • Přibliž hlavní zásady kolektivizace.
    • 1)základní formou socializace vesnice a přechodu od malovýroby k velkovýrobě bylo výrobní zemědělské družstevnictví
    • 2)vedle rozhodující kolektivní výroby byla zachováno individuální záhumenkové hospodářství družstevníků
    • 3)Než se dosáhlo cílové formy družstva, využívaly se přechodné typy družstev
    • 4)Nebyla uskutečněna nacionalizace půdy
    • 5)stát urychloval kolektivizaci řadou kádrových, organizačně politických a finančních opatření a podporoval mechanizaci výstavbou strojních a traktorových stanic.
    • 6)K získání drobných a středních rolníků se používalo přesvědčování a rozšiřování zkušeností nejlépe hospodařících družstev a státních statků.
  • Kdo to byli tzv. Kulaci?
  • Jakou roli měly Státní traktorové stanice v procesu kolektivizace čs. Zemědělství?
    Měly modernizovat a mechanizovat zemědělskou práci v družstvech.

    5. Problémy roku 1953

  • Jaké byly problémy spojené s plněním zvýšených úkolů 1. pětiletého plánu?
    Bylo to uzavření v rámci RVHP a přijetí koncepce strojírenské velmoci. Česká ekonomika byla uzavřena v sovětském bloku.
  • Jaká byla hlavní negativa koncepce ČSR jako strojírenské velmoci?
    Překračovala možnosti ekonomiky a díky preferování těžkého průmyslu byla některá výrobní odvětví v katastrofálním stavu: zemědělství, služby a spotřební průmysl. Neodpovídalo to skutečným potřebám.
  • Jaké byly příčiny měnové reformy z r. 1953?
    Byly to ekonomické, politické a kulturní problémy, které přerostly na jaře 1951 v celkovou společenskou krizi, Moskva si myslela, že ji potlačí dílčími reformami.
  • Jaký průběh měla měnová reforma r. 1953?
    Byl zrušen lístkový systém zásobování a byly zavedeny jednotné maloobchodní ceny. Poměr koruny staré (před reformou) a nové byl 5:1. Lidé přišly o úspory. Zvýšily se nejnižší platy, důchody, mzdové sazby atd.
  • Jaké důsledky měla měnová reforma na hospodářský vývoj ČSR?
    Prudce se zhoršila životní úroveň a byla provedena třetí korektura pětiletky
  • Jak byla nutnost měnové reformy r. 1953 vysvětlena oficiálně vedením strany a státu?
    Měl to být poslední úder proti kapitalistům a definitivní likvidace jejich ekonomické moci.
  • Co se stalo po měnové reformě s lístkovým systémem?
    Byl zrušen a nahrazen volným prodejem. Byly zavedeny jednotné maloobchodní ceny.

    6. Výsledky 1. pětiletky

  • Jakou strukturální změnu měla na svědomí 1. pětiletka?
    Byl odstraněn kapitalistický sektor, řízení se centralizovalo, vzrostla váha těžkého průmyslu, hlavně strojírenství.
  • Jakých výsledků bylo dosaženo v 1. pětiletce?
    Kapitalistický sektor byl prakticky odstraněn, vzrostla váha těžkého průmyslu, na Slovensku vzrostla industrializace, ale cíle pětiletky nebyly splněny na 100%, Uskutečnila se strukturální přestavba hospodářství.
  • Která odvětví čs. hospodářství se rozvíjela v období 1. pětiletky dynamicky a která stagnovala?
    Rozvoj byl v těžkém průmyslu – hlavně těžké strojírenství, v dopravě, stavebnictví. Stagnovalo zemědělství.
  • Proč bylo rozhodnuto o dvou konsolidačních plánech v letech 1954 a 1955?
    Nebylo dosaženo očekávaných cílů 1. pětiletky, proto bylo rozhodnuto o konsolidačních plánech.

    7. Změna hospodářské politiky v letech 1954 a 1955

  • Jak byla oficiálně vysvětlena nutnost přijetí ročních konsolidačních plánů 1954 a 1955 a co bylo jejich skutečnou příčinou?
    Skutečnou příčinou byla koncepce ČSR jako strojírenské velmoci
  • Jaké klady především přinesla realizace konsolidačních plánů?
    Zmírnění preference těžkého průmyslu, zvětšení investic do palivové a energetické základny, zvýšení výroby zboží denní potřeby, zvýšení pozornosti zemědělské výrobě, zvýšení osobní spotřeby a životní úrovně, částečně se uvolnila podřízenost vůči RVHP a posílily se kontakty s vyspělými kapitalistickými státy.
  • Jaké negativní rysy měly konsolidační plány v letech 1954 a 1955?
    Nebylo upuštěno od koncepce strojírenské velmoci v rámci RVHP, nadále byl prosazován model direktivně řízené ekonomiky.

    8. Úkoly druhé pětiletky 1956-1960 a pokus o ekonomickou reformu

  • Ve kterých letech byla druhá pětiletka plněna a kdy byla schválena?
    1956-1960. Byla schválena v červnu 1956, ale konečná varianta byla přijata v říjnu 1958
  • Které byly základní cíle 2. pětiletky?
    Dovršit přeměny přechodného období od kapitalismu k socialismu a dobudovat materiálně technickou základnu socialismu.
  • V čem spočívaly tři kroky Rozsypalovy reformy z r. 1958?
    • 1)reorganizace podnikové sféry (měla vytvořit podmínky pro decentralizaci)
    • 2)změna způsobu plánování v centru i v podnicích
    • 3)mzdová přestavba platové a prémiové soustavy
  • Jak měla fungovat decentralizace řízení podle reformy z r. 1958?
    Byly vytvořeny výrobně hospodářské jednotky (VHJ), které se staraly o řízení podniků. Tvorba pětiletky měla probíhat na základě návrhů VHJ
  • Jaké bylo postavení výrobních hospodářských jednotek v systému centrální plánované ekonomiky?
    Řídily podniky, podílely se na tvorbě pětiletých plánů.

    9. Výsledky 2. pětiletky

  • Jaké byly výsledky 2. pětiletky?
    Pro 2. pětiletku byla charakteristická velká dynamika růstu, stále se projevovala nízká efektivnost hospodářského růstu a struktury průmyslu. V zemědělství panoval nedostatek pracovních sil.
  • Charakterizuj rozdíl mezi extenzivními a intenzivními faktory rozvoje hospodářství.
    • Intenzivní faktory: růst technického rozvoje
    • extenzivní faktory: nízká efektivnost hospodářského růstu
  • V čem spočívaly hlavní úkoly a problémy závěrečné etapy združstevňování zemědělské malovýroby?
    Rychlému rozvoji JZD bránil nedostatek investičních prostředků, dalším vážným problémem byl nedostatek pracovních sil, nepříznivá věková struktura a malá hmotná zainteresovanost družstevníků.
  • Jaká byla situace v letech pětiletky v oblasti sociálního zabezpečení?
    Došlo k zvýšení dávek nemocenského pojištění, byly upraveny některé důchody a dvojí zvýšení přídavků na děti. Bezplatně se poskytovaly školní učebnice a pomůcky. Byla stanovená nová hranice důchodového věku
  • Proč byl rok 1960 proklamován jako mezník?
    Tento rok byl označen jako vítězství socialismu v Československu
  • Co přinesla nová ústava v roce 1960?
    Byl změněn název na ČSSR

    10. Příprava 3. pětiletky a koncepce dalšího rozvoje – plán ekonomické katastrofy

  • Rokem 1960 byly dobudovány základy socialismu v ČSSR. Jak se nazývá nová etapa socialismu u nás?
    Budování vyspělé socialistické společnosti
  • Jaká byla situace v oblasti centrálního plánování čs. Ekonomiky po roce 1960?
    Nepočítalo se s jeho zrušením ani s jeho oslabením
  • Jak fungovala čs. Ekonomika po odvolání 3. pětiletky?
    Byly vyhlášeny operativní roční plány
  • Co bylo základní příčinou rozpadu 3. pětiletky?
    Nereálné úkoly, které nemohla čs. Ekonomika splnit.
  • Proč byla v roce 1961 odvolána Rozsypalova reforma?
    V důsledku rozpadu 3. pětiletky viděli straničtí ekonomové příčinu neúspěchu v Rozsypalově reformě (v oslabení centrálního řízení)
  • V čem spočívala krize čs. Ekonomiky jako celku?
    Nevhodná struktura průmyslu a nevhodné centrální řízení.

Be Sociable, Share!
    Publikováno 28-8-2006 v 15:45 by Jr · Permalink
    Kategorie: VŠB · Tag: 

    Komentáře