Otázky z Tezí k přednáškám předmětu dějiny národního hopodářství 2. část.
Verze PDF.
Verze PDF.
II. Vývoj hospodářství v novém Československém státě
- Co byly nástupnické státy?
Státy, které vznikly po rozpadu R-U. Československo, Rakousko, Polsko, Maďarsko a Jugoslávie - Kdy vzniklo samostatné Československo?
28.10.1918 a Slovensko se připojilo 30.10.1918 - Kdo byl prvním předsedou vlády 1. ČSR?
Karel Kramář - Uveď některé důležité osobnosti, které se podílely na vzniku Československa
T.G. Masaryk, M. R. Štefánik, Edvard Beneš - Které období nazýváme 1. republikou?
28.10.1918-30.9.1938 - Jak vypadalo hospodářské dědictví (prům. Kapacita, trh) ČSR po rozpadu monarchie?
60-70% průmyslu, 1/3 trhu, 27% zemědělské produkce R-U - Které byly nejdůležitější hospodářské úkoly nové vlády?
Osamostatnit ekonomiku od ekonomiky R-U. Vytvořit vlastní měnu. Provést změnu struktury průmyslu, zvýšit výrobu el. energie, zvýšit produktivitu práce - Uveď pozitivní předpoklady vývoje ČSR
Velká průmyslová kapacita. Soběstačné zemědělství - Uveď negativní předpoklady vývoje ČSR
Velké ekonomické regionální rozdíly. - Jaký podíl prům. Kapacity měly české země ve srovnání se Slovenskem?
Naprosto většinový (90-92%), Slovensko 10-8% - Popiš vznik samostatné měny ČSR
Byla provedena měnová odluka 25.2.1919 a každá R-U bankovka byla okolkovaná. 10.4.1919 byla ustanovena česká měna. Byl vytvořen Bankovní úřad při ministerstvu financí. - Na které bankovní seskupení byl A. Rašín napojen?
Živnostenská banka - Přibliž osobnost ministra financí A. Rašína
Byl to praktický ekonom, byl tvůrcem hospodářské politiky ČSR v prvních letech její existence - Hlavní dva kroky ministra financí nové vlády ČR k posílení čs. Kapitálu.
Prosazoval deflační politiku - Uveď pozitivní a negativní dopady deflační politiky A. Rašína
Zlevnily dovážené suroviny, ale zdražilo vyvážené zboží a stalo se méně prodejným, klesl export. - Kdo byl hlavním kritikem kroků A. Rašína?
Karel Engliš - Pro která odvětví průmyslu byla deflační politika výhodná?
Pro těžký průmysl - Pro která odvětví průmyslu byla deflační politika nevýhodná?
Pro ta odvětví, která převážně exportovala, lehký průmysl - Co byla repatriace kapitálu?
Nakoupení akcií čs. bankami - O který zahraniční kapitál mělo ČSR zájem?
Především o spojenecký. Francouzský a anglický, holandský, belgický, americký - Co to byl Nostrifikační zákon?
Byl to zákon, který ukládal čs. podnikům přestěhování sídel a hospodářských vedení na území ČSR - Proč byl nostrifikační zákona vydán?
Aby nezůstaly klíčové ekonomické pozice v rukou R-U kapitálu - Jak velké části podniků se týkal nostrifikační zákon?
235, 1/3 průmyslového a obchodního kapitálu ČSR - Kterých podniků se nostrifikace týkala?
Všech, které měly své vedení mimo území ČSR. Např. Julius Meinl, Škodovy závody, Pražská železářská společnost … - Týkala se nostrifikace také bank?
Ne přímo, v zákoně uvedeny nebyly - Přibliž osobnost Jaroslava Preisse
Patřil k předním osobnostem čs. Hospodářského života. Byl ředitelem Živnobanky, stal se předsedou svazu Bank - Kdo byl v čele Živnostenské banky po celou 1. rep.?
Jaroslav Preiss - Charakterizuj období 1918-1921
Bylo to období poválečné lability hospodářství. Převáděla se válečná výroba na mírovou, bylo třeba vyřešit nedostatek surovin, nedostatek finančních prostředků. Dále působily silné infalční trendy. Bylo třeba posílit finanční situaci domácích kapitálových pozic - Které kroky vlády do tohoto období spadají?
Měnová odluka, nostrifikace - Proč vstupuje stát do ekonomiky právě v tomto období?
Protože obchod trpěl nedostatkem zboží, byl zaveden přídělový systém na potraviny a uhlí atd. - Spatřujete paralelu k období bezprostředně po 2. světové válce?
Bylo třeba převést válečnou výrobu na mírovou, zavedení přídělového systému na zboží (jídlo atd.) - Kolik uzavřených hospod. Cyklů spadá do meziválečného období?
2. 1921 – 29, 1929-37, 1937-38 byl přerušen válkou - Charakterizuj hospodářský cyklus období 1921 – 1923
Bylo to období krize, které ještě vyostřila deflační politika (1922-23). Projevila se slabá konkurenceschopnost českých výrobků, klesla koupěschopnost obyvatelstva, nabídka převýšila poptávku. - Jaká byla role deflační politiky v ekonomice země?
Deflační politika zdražovala vyvážené zboží, které bylo prakticky neprodejné. Tím prohloubila krizi (vznikaly velké sociální problémy), ale byly zde i pozitivní rysy: posilovala česká měna v zahraničích stycích. - Jaký byl vztah deflační politiky k importu a k exportu?
Zlevnil dovoz, ale zdražil vývoz, české zboží bylo neprodejným. - Uveď jeden z jednostranných kroků, které prosadila kapitálová skupina kolem Živnobanky
Trojnásobné zvýšení kurzu koruny k ostatním měnám. - Která skutečnost týkající se ČSR trhu ještě zhoršila ekonomickou krizi?
Byla to přítomnost levného amerického zboží - Jaký byl hlavní úkol pro export z ČSR?
Bylo třeba investovat do výroby a snížit náklady, aby bylo zboží na zahraničních trzích konkurenceschopné. Mezinárodní dělba práce vyžadovala výrobky na vysoké kvalitativní úrovni. - Jakou změnu vyvolala elektrická energie v pohonu strojů?
Bylo možné rozmístit stroje podle potřeby výroby, tedy daleko racionálněji. Začaly se používat nové technologie výroby. - Které nové technologie a metody výroby se objevily ve 20. letech?
Využívání el. Energie, Pásová výroba, Byly uplatňovány postupy J.W. Taylora a H. Forda. - Jak vypadala v Československá situace v zavádění elektřiny do obcí a měst?
Elektrickou přípojku mělo v r. 1929 85% obyvatel českých zemí, na Slovensku jen 19% a na Podkarpatské Rusi jen 10% - Charakterizuj období 1924-1929 z hospodářského hlediska
Oživení podněcovalo obnovu a modernizaci výrobních zařízení a nové investice do výroby ve dvou vlnách 24-25 a 27-29 - V čem spočívaly kroky racionalizačního procesu?
Byly to změny v organizaci výroby a oblasti v řízení, zaváděla se pásová výroba, zvyšovala se motivace pracovníků - Ve kterých odvětvích se nové metody racionalizace uplatnily a ve kterých ne?
Nejvíce se uplatnily v strojírenském a elektrotechnickém průmyslu, dále v báňském, elektrárenském, kovozpracujícím průmyslu. Nejméně se prosadily ve dřevařském, průmyslu kamene a zemin a u většiny hnědouhelných těžařstvech a textilním prům. - Která odvětví výroby i přes konjunkturu 1924 – 1929 stagnovala?
V textilním průmyslu - Která kapitálová skupina se v ČSR dostávala do čela po roce 1925?
Kolem agrárního kapitálu Anglo-Prago banky, agrární banky a Moravské banky - Jaká byla situace před 24.9.1929 v hospodářství USA a dalších zemí?
Průmyslová výroba vysoko převýšila spotřebu, svět zažíval konjunkturu. - Popiš řetězovou reakci po krachu na N.Y. Burze
Krize začala panikou na N. Y. Burze, lidé v ohromném množství vybíraly vklady z bank a spořitelen. To vedlo k bankrotům a nedostatku peněz, inflaci, poklesu poptávky a výroby, zavírání podniků, růstu nezaměstnanosti - Jaký průběh měla hospodářská krize v ČSR?
Krize k nám dorazila se spožděním. Po mírném celosvětovém poklesu cen nastal prudký pád, nastaly první potíže v odbytu zboží.- začátek krize rok 1930
- 1930 – 31 pokles průmyslové výroby
- 1932 větší pokles
- 1933 zmírnění poklesu
- 1933/1934 pokles se zastavuje
- Jaké důsledky vyvolala krize v sociálně ekonomické oblasti a jak je řešila vláda?
Velká nezaměstnanost přes 900 tis. Lidí, vláda schválila zákon o kartelech a soukromých monopolech - Proč byla čs. Hospodářská krize delší a hlubší než v ostatních zemích?
Z ČSR se stahoval zahraniční kapitál, řada podniků měla zastaralé vybavení, ČSR mělo nevhodnou průmyslovou strukturu a bylo velmi závislé na vývozu. - Uveď negativa a pozitiva kartelového zákona.
Nebyla konkurence, byly stanoveny jednotné ceny - Na čem se podniky v rámci kartelu domlouvaly?
Na cenách. Snažili se zabránit klesání cen: kolik vyrobit (množství), kde to prodávat (zóny odbytu), za kolik (ceny) - Charakterizuj období 1929 – 1933 v čs. Hospodářství.
Doznívání konjunktury a příchod krize - Která prům. Odvětví prošla hosp. Krizí nejlépe?
Chemický průmysl, elektrárny, podniky dodávající na trh potraviny, Baťa a oděvní prům. Škodovka, Vítkovické horní a hutní těžířstvo - Která prům. Odvětví byla krizí postižena nejdříve?
Textilní, skla, bižuterie a keramiky - Která prům odvětví byla postižena krizí nejhlouběji?
Kovoprůmysl, strojírenství, železářství, dřevařský průmysl, stavebnictví - Charakterizuj období 1934-38 v čs. Ekonomce
Pozvolné oživování ekonomiky, krize doznívala až do jara 36, východiskem z krize se stalo zbrojení - Kterými opatřeními vstupuje stát do ekonomiky?
Devalvace měny 1934 a 1936, 1934 nucená syndikalizace. - Co znamenal zákon o nucené syndikalizaci?
Byla to koncentrace výroby, určité podniky s málo koncentrovanou výrobou měly povinnost zapojovat se do společných monopolních svazků syndikátního typu - Které odvětví se rozvíjel nejvíce v souvislosti s posilováním obranyschopnosti země?
Stavebnictví, uhelná těžba, hutě, strojírenství, elektrotechnika, chemie, polygrafický průmysl, obuvnický, konfekční - Co se stalo východiskem z hospodářské krize v ČSR?
Zbrojení - Periodizuj hospodářský vývoj za 1. ČSR
1918-1921 | 1921-1929 | 1929-2933 | 1934-1938 - Kdy došlo v meziválečném období k devalvaci a proč?
V letech 1934 a 36, aby zlevnilo vyvážené zboží a vytvořila se příznivější situace pro prodej v zahraničí
[ad#ctverec]