I. Hospodářství českých zemí do 1 sv. Války
| Obsah 1. části |
|---|
1.industriální společnost a průmyslová revoluce
- Co bylo typické pro industriální společnost?
Je založena na rozvoji průmyslové výroby tj. Zapojení strojů do výroby. - Jaké pozitivní dopady na rozvoj hospodářství mělo zrušení poddanství?
Uvolnila se pracovní síla - Proč bylo cechovní zřízení brzdou pro hospodářský vývoj monarchie?
Neexistovala hospodářská soutěž. - Co zapříčinilo 1. průmyslovou revoluci a která odvětví s ní byla spojena?
Bylo to používání parního stroje v průmyslu. U nás Především lehký průmysl: textilní, sklářský a potravinářský - S jakými objevy byl spojena 2. prům. Revoluce, která odvětví se začala rozvíjet?
S objevem nových zdrojů energie: elektřina a výbušné spalovací motory - Co je to tzv. Postindustriální společnost?
Vyšší stupeň industriální společnosti v 40. a 50. letech 20.století - Který panovník nastoupil na trůn R-U monarchie v roce 1948?
František Josef I - Kam patřily podle správního rozdělení české země?
Do rakouské části monarchie (Předlitavsko) - Jaké dopady mělo poddanství a kdy k němu v monarchii došlo?
Uvolnění prcovní síly - Uveď důvody zaostalosti R-U jako celku.
Silné pozice šlechty a ekonomická, národnostní a sociální nesourodost. Nevýhodná geografická poloha. - Co bylo období zakladatelské horečky?
Období kdy vznikalo mnoho soukromých podniků 1867 -1873 - Kdy začal v monarchii fungovat cyklický vývoj ekonomiky?
Od roku 1867 - Kdo byl Albín Bráf?
Český ekonom, zřídil národohospodářský ústav při České akademii. Byl první profesor národohospodářství na české univerzitě. - Kde konkrétně vznikly základy české národohospodářské školy?Na právnické fakultě UK.
- Co měli společného A. Bráf a F. C. Kampelík?
Byli to národohospodáři - Která odvětví patřila v českých zemích k tradičním?
V lehkém průmyslu: Textilní, potravinářský (pivovarnictví, cukrovarnictví, slaďařství a lihovarnictví) průmysl a průmysl skla a porcelánu. - Proč se v českých zemích začala rozvíjet především odvětví lehkého průmyslu?
Nebyl zapotřebí velký počáteční kapitál a byla v celku rychlá návratnost investic. - Ve kterých odvětvích byl velký podíl domácké práce?
Ve výrobě skla a porcelánu - Na přelomu 19. a 20. stol. Se začala rozvíjet nová odvětví, která?
Hutnictví železa, kovozpracující průmysl, strojírenský průmysl, elektrotechnický, chemický průmysl. - Jaký byl význam těžby uhlí a rozvoje dopravy v druhé polovině 19. stol.?
Vznik mnoha dolů a rozvoj hutnictví, uhlí vytlačovalo jako zdroj energie dřevo. - Kde (regionálně) vznikly základy českého strojírenství?
Praha, Brno, Plzeň a Ostravsko - Které firmy u nás začaly jako první s výrobou automobilů?
Tatra Kopřivnice, Laurin a Klement, Praga - Na co se orientovala chemická výroba před 1. sv. Válkou?
Výroba barviv, hnojiv, konzervačních látek, léků - Která dvě jména jsou spojena s rozvojem využití el. Energie u nás?
František Křižík a Emil Kolben - Jaký hlavní přínos mělo zavedení el. Energie do pohonu strojů?
Pomohlo k racionálnímu rozmístění strojů podle potřeby výroby. Stroje už nebyly pevně vázány na zdroj energie. - Kde vznikaly první elektrárny v českých zemích?
Většinou je stavěly podniky: hutě, textilky atd. A pak obecní elektrárny, většinou blízko zdrojů paliva. - Ve kterých obdobích se dařilo obchodu v monarchii nejlépe?
V obdobích ekonomické prosperity, například na začátku 20. století - Jaký význam mělo přijetí živnostenského zákona r. 1859?
Téměř každý měl přístup ke všem živnostem. Zaváděl živnostenskou svobodu. - Definuj živnostenský řád z r. 1859?
Je to souhrn norem a pravidel, kterými se řídilo podnikání, určoval, kdo může dostat povolení působit jako podnikatel. Byla to pravidla pro podnikatele - Na jakém principu fungoval živnostenský řád, srovnej s dneškem?
Na ohlašovacím principu, v podstatě stejný s dnešním živ. řádem. - Které změny nebo novelizace do r. 1938 patřily k nejvýznamnějším?
- 1883 – novela, byla připojena 3. kategorie řemeslnických živností, kde musel zájemce předložit potvrzení o způsobilosti.
- 1885 – upravovala otázky související s pracovními podmínkami dělnictva
- 1887- upravovala otázku učebního poměru
- 1902- byly upraveny pasáže o obchodních agentech a podomním prodeji
- 1918- zkrácení pracovní doby na 8 hodin
- Co považujeme za živnost?
Živnost je takové podnikání, které je dovolené, trvalé a provozované pro odbyt, dále musí být samostatné (opřené o vlastní prostředky) - Které 2 základní podmínky musel živnostník splňovat?
Musel být společensky zachovalý (netrestaný za věci, které by mohly ovlivnit jeho podnikatelskou praxi), musel být odborně způsobilý. - Které další podmínky (kromě občanské zachovalosti a odborného vzdělání) musel živnostník splnit po zahájení podnikání?
Musel dodržovat podmínky: dodržování ustanovení o otvírací době, o přesčasové práci, o nedělníma svátečním klidu a možném povolování vyjímek, o podmínkách výchovy a práce učňů. - Kdo dohlížel na dodržování živnostenského zákona?
Ministerstvo průmylu, obchodu a živností - Patřil podomní obchod do sféry živnostenského zákona
Ano, novela 1902 - Co bylo cílem zákona proti nekalé soutěži z r. 1927?
Zdůrazňoval principy pravdy, solidnosti a poctivosti v podnikání - Uveď některý z paragrafů Zákona proti nekalé soutěži.
Nekalá reklama, nesprávné označování původu zboží, nebránění trestným činům, zneužívání podnikových značek - Které banky měly dominantní pozici v monarchii?
Vídeňské peněžní ústavy - Jakou úlohu sehrály obchodní akciové banky při zakládání podniků?
Získávaly v těchto podnicích vliv. - Co to byly ústavy lidového peněžnictví?
Spořitelny, úvěrní družstva, občanské a živnostenské záložny, kampeličky. Soustřeďovaly se na drobné úspory, poskytování úvěrů. - Jmenuj ústavy lidového peněžnictví v českých zemích.
Spořitelny, úvěrní družstva, občanské a živnostenské záložny, kampeličky - Jakou úlohu plnily spořitelny v ekonomice českých zemí?
Po krachu na Vídeňské burze (1973) se velká část obyvatelstva obrátila ke stabilnějším spořitelnám - Kdo byl F. C. Kampelík?
Zakladatel vesnických svépomocných penzijních družstev - Která banka byla nejsilnějším bankovním ústavem v českých zemích do r. 1914?
Rakousko – uherská centrální banka. - Jak vznikla Živnostenská banka?
Vznikla jako bankovní ústředí českomoravských záložen r. 1869 - Jak vypadalo konkrétně propojení bank s průmyslem?
Představitelé bank byly členy správních rad průmyslových podniků, a naopak představitelé prům. Podniků byly ve správních radách bank - Jaké kartely fungovaly v českých zemí do r. 1914?
kartel výroby železa a železářských výrobků, cukerní, pivovarský, rafinérií nafty, přádelen bavlny, cementáren, elektrotechnický, celulózek, tabulového skla, smaltovaného nádobí, strojírenský. - Jaký význam mělo uvolnění poddanských vztahů v r. 1848 pro zemědělství?
Změnila se forma a způsob hospodaření na zemědělské půdě. - Jak se u nás rozvíjelo zemědělské družstevnictví?
Neúvěrní zemědělská družstva vznikala na konci 19. stol. Byla to především nákupní, prodejní a skladištní družstva. Důležitou roli sehrála také zpracovatelská družstva (družstevní pekárny, mlékárny, lihovary, mlýny) - Která banka zastupovala zájmy agrárního kapitálu?
Agrární banka
[ad#ctverec]