Nebojte se, nejedná se o recenzi slavného stejnojmenného filmu s Audrey Hepburnovou Gregory Peckem, nýbrž něco málo řádků o mém krátkém dovolenkovém pobytu v Římě. Dám vám ovšem jednu dobrou radu: pokud chcete navštívit Řím, tak tam nejezděte v srpnu. Je tam horko, plno turistů a horko.
Vzhledem k tomu, že je v Římě co navštívit, pochodování rozpáleným městem je docela dost náročné a večer již mnoho sil na prozkoumání nočního života nezbyde.
První věc, kterou je potřeba vyřešit pokud přijedete autem je parkování. Protože jsme byli ubytování přímo v centru tak jsme se placeným zónám nevyhnuli. Objel jsem celé centrum, ale zóny jsou precizně vyznačeny a žádnou skulinku jsem nenašel.
Platí se po-so, v neděli je parkování zdarma, stejně tak o svátcích. Každá zóna má vyznačeny hodiny, kdy je parkování placené a cenu za 1 h, ta je nejčastěji 1 €/h. Dále od centra se dají najít i zóny za 0,50 €/h.
Příliš nepočítejte s tím, že by vám místní policisté poradili jak to tedy s tím parkováním je. Zkoušeli jsme 2 různé hlídky a nic. Komunikační bariéra v tom roli opravdu nehrála. 😀
Metro
Pokud se chcete alespoň na moment trochu zchladit, můžete využít metra. To má pouze 2 trasy. Trasa B leží pod velkým množstvím památek a dojedete jím i do Vatikánu. Překvapivě metro nebylo nijak přeplněné.
Celodenní jízdenka stojí 4€ a využijete ji například i na autobus či tramvaj. Lístky se dají koupit v automatech přímo ve stanici metra. Automaty „požírají“ jak mince tak i bankovky.
Všechny vagóny jsou průchozí, jako v kloubových tramvajích u nás. Ono celé metro připomíná tramvaj pod zemí. V tunelu jsou nataženy troleje a koleje jsou vysypané štěrkem. Možná vás obšťastní i živá hudba v podobě obstarší přistěhovalkyně s rudlem plným audiotechniky napájené autobaterií či podobného individua.
Koloseum, Palatino – Forum Romanum
Samozřejmě je skoro nutností navštívit římské Koloseum. Ovšem zásadní chybou by bylo koupit si vstupenku v nekonečné několikahodinové frontě u Kolosea. Lepší je zajít pár set metrů dále k Palatinu a koupit si ji tam. Nestáli jsme tam ani 5 minut a už jsme se procházeli rozsáhlým archeologickým parkem. Vstupenka stála 11€ a platí i do Kolosea. Tam pak můžete frontě čekající na vstupenku ukázat dlouhý nos a obejít ji rovnou ke vstupním turniketům.
Památník neznámého vojína
Obří bílá stavba na piazza Venezia, hned za Forem. V jejích útrobách se skrývá expozice historie italské armády. Vstup je zdarma. Je z ní výhled na celý Řím. Výtahem se dá dopravit na samotný vrchol této stavby (7€).
Všude uvidíte karabiníky, kteří hlídají horkem schvácené turisty snažící se sednout jinam, než na několik málo instalovaných laviček. Proto se docela často ozývá zuřivé pískání upozorňující přistiženého návštěvníka na to, že by si měl pozadí přenést z onoho schodu ve stínu někam jinam.
Řím
Řím vám možná přijde rozlohou celkem malý, alespoň co se historické části týká. A to se v něm nachází cca 2,700 000 obyvatel. Dá se celkem v pohodě chodit pěšky. Je tam spousta fontánek s pitnou vodou, kde je možné si doplnit relativně chladnou vodu.
Celkem často na místech s velkou koncentrací turistů narazíte na prodejce mražené vody. Jedná se o minerálky v malých PETkách o objemu 0,25 l, které podnikavci nechají namrazit, až je z nich kus ledu a po té je prodávají za 2 € roztékajícím se turistům.
U všech turistických atrakcí se též nacházejí pojízdná občerstvení, kde lze sehnat nejenom namraženou vodu, ale i chlazené pivo nebo něco k snědku. Samozřejmě za patřičnou turistickou přirážku, ale co by člověk pro jedno vychlazené pivo neobětoval?
Řím oplývá ohromným množstvím památek, takže jsme je za 2 dny rozhodně neobešli všechny, ale ty větší jsme stihli. Jen namátkou: Vatikán, fontána di Trevi, piazza del Popolo, park villa Borghese a mnoho dalších.
No rozhodně se v hlavním městě Itálie nudit nebudete.
Jídlo
Byli jsme ubytováni v apartmánu v centru Říma, kde jsme měli k dispozici kuchyň. Nějaké jídlo jsme měli s sebou a zbytek dokoupili na místě. Bohužel se v centru moc samoobsluh nenalézá, na což jsme byli upozorněni „delegátkou“, která s námi vyřizovala ubytovací formality. Ale zase až tak tragické to není.
Restaurace otevírají až k večeru. V 18 h jich moc otevřených nenaleznete a v 19 už jsou zase skoro plné. Italská večeře se skládá z několika chodů, a tak pokud je všechny absolvujete, určitě si posedíte dost přes hodinku. Všude, kde jsme jedli nám chutnalo.
Rozhodně mohu návštěvu Říma doporučit, ovšem ne v létě. Jaro nebo podzim bude rozhodně snesitelnější.
Řím 2008 | |||
---|---|---|---|